Hudební styl
Hudba Tajemství je neobyčejně bohatá. Jako mistr polyfonie si skladatel dovolil použít v předehře komické opery rozsáhlou a umně rozvíjenou fugu a v 1. a 2. dějství mnohohlasé vokální ansámbly. Hudební témata jsou zde velmi výrazná. Hlavní téma, téma tajemství, je velmi proměnlivé: někdy působí vážně, až hrozivě, vzápětí se však projeví nevinně, až žertovně. Výrazný je motiv Kalinův - má i při své mužnosti nádech melancholie, stesk nad ztracenými léty lásky. Ke komickým číslům opery můžeme zařadit Skřivánkovu rozkošnou písničku s doprovodem kytary, vychloubačné vyprávění Bonifáce "Jsem voják" nebo taneček duchů, které vidí Kalina ve snu. Najdeme zde však i klenoty lyriky - třeba rozsáhlý duet Víta a Blaženky "Když slyším jen tvého rohu pění", vyznání Panny Rózy "Tak plane láska pravá" nebo Blaženčinu píseň "Což ta voda z výše strání". Monotematismus s použitím jen dvou základních motivů působí dokonalou stylovou jednotou a společně s další jemnou hudební prací (na několika místech polyfonní) vytváří z Tajemství jedno z mistrovských Smetanových děl.
Smetana se až bál, že opera nebude dost komická, odlehčená. Nejde rozhodně o buffo-operu v duchu Lazebníka sevillského, ale o humorný, úsměvný příběh. Komické je zde třeba to, jak si Kalina z trucu hraje na boháče, i když má dluhy, jak se Bonifác snaží intrikami získat Rózu a zejména jak v malém městě letí "tajemství" od úst k ústům. To vše je však ozářeno laskavým a moudrým pohledem autora. Sám Smetana napsal: "Nenávidím komiku pouze na zevnější okamžitý efekt vypočtenou, - hledám vždy v komice také onen hlubší humor, který má svůj kořen v záhadách citu, v nitru lidském, zrovna tak, jako skutečná tragika." Toto je ovšem typický znak celé Smetanovy operní tvorby - je prodchnuta lidskostí, dobrotivostí a hlubokým porozuměním, i komické postavy jsou provázeny shovívavým úsměvem autora, nikdy nejsou zesměšněny a poníženy.
Osudy díla
Úspěch prvního provedení nového díla 18. září 1878 byl značný, řada hudebních čísel musela být opakována. Kritické hlasy v tisku byly vesměs pozitivní, ani tábor pivodovců nevznesl námitky. Václav Juda Novotný v Národních listech napsal: "Smetana přivodil tu radikální změnu, že tam, kde se dříve mluvilo jen o ´hudbě v Čechách´, se nyní musí mluviti o ´hudbě české´."V roce 1879 přikomponoval Smetana do 2. dějství pro barytonistu Josefa Lva Kalinovu árii "Nač o tom dále bádat".
I když se po premiéře dílo neobjevovalo na jevišti tak často jako jiné Smetanovy opery, někteří odborníci považují Tajemství za vůbec stavebně nejdokonalejší a nejzralejší Smetanovo operní dílo.
Děj opery
Rodiny konšelů Kaliny a Maliny se před lety znepřátelily. Kalina se ucházel o Rózu, Malinovu sestru, ale jako příliš chudý byl odmítnut. V době, kdy začíná děj opery, je už Kalina vdovcem a žije se synem Vítem a s příbuzným, vysloužilcem Bonifácem. Naoko dělá, že je mu Róza lhostejná, ale stále na ni myslí. Chce všem dokázat, že už není žebrákem, ale boháčem, i když má ve skutečnosti dluhy. Róza zůstala svobodná a stará se o svou neteř Blaženku, Malinovu dceru.
1. dějství:
Róza nese mlatcům svačinu a přichází jí pomoci Bonifác, který se jí dvoří. Mistr zednický právě dostavěl Kalinovi nový dům a za účasti celého městečka mu ho slavnostně předává. Kalina zedníky odměňuje a zve sousedy na přípitek. Malina tak výsměšně rovněž učiní a stoupenci obou konšelů se staví proti sobě. Rozvaděnou společnost se snaží písničkou smířit zpěvák Skřivánek - nepřátelství obou konšelů škodí obci. Malina prozradí, že Kalina má na novém domě dluh, a tuto pohanu Kalina neunese. Róza mu pak ještě vyčte, že její duchovní rádce fráter Barnabáš mu kdysi sdělil tajemství, jak by mohl Rózu získat, ale Kalina pro to nic neučinil. Kalina se však vysměje této ženské smyšlence. Hádka pak pokračuje a vyvrcholí rvačkou. Své rozvaděné otce uklidní až jejich děti Vít a Blaženka. Ti jsou milenci, ale to se jejich rodiče nesmějí dozvědět. Bonifác objevil při rvačce v okenním rámu zbořeného starého Kalinova domu starý list a jeho obsah je ohromující: Pod bezdězským klášterem je pro Kalinu ukryt poklad. Bonifác toto tajemství i přes slib mlčenlivosti prozradí a za chvíli ví o pokladu téměř celé městečko. Vít s Blaženkou si slibují, že se tajně sejdou na Bezdězu, kam jde Blaženka s procesím.
2. dějství:
Kalina jde také na Bezděz, ale pro poklad. Věří, že pak Rózu konečně dobude. Tajnou schůzku Víta s Blaženkou odhalí Bonifác a přivede na místo jejich rodiče a ostatní. Kalina i Malina jsou zděšeni a postaví se proti tomuto svazku. Vít veřejně přiznává, že se s Blaženkou milují, a chce s ní odejít i za cenu, že se ho otec zřekne a vydědí ho. To dojme Rózu tak, že se přidá na stranu milenců. Vzpomíná, jak sama byla kdysi zklamaná, když se jí Kalina vzdal hned, jakmile ho její rodiče odbyli kvůli chudobě. Ve tmě přichází Bonifác a znovu Róze vyznává lásku. Jejich rozhovor přeruší Kalina, který začne kopat a po chvíli mizí v jámě. Róza se ho snaží zadržet, ale marně.
3. dějství:
Všichni se sešli u Malinů ve světnici k otrhávání chmele. Róza prosí Malinu za mladé milence, Vít chce odejít do světa, ale Malina je neoblomný - Blaženku dá Vítu jen v případě, že sám Kalina přijde za něj prosit. Během Skřivánkovy písničky se z pece ozvou rány. Všichni kromě Rózy utečou. Z dvířek pece vyleze Kalina a on i Róza pochopí: Tak to myslel fráter Barnabáš - onen poklad je jejich ztracená láska. Oba se konečně smiřují a i Malina dává souhlas ke sňatku Blaženky s Vítem.
Plakát prvního provedení Tajemství
Smetanova partitura - titulní list
Smetanova partitura - 2. dějství