Smutným podnětem ke kompozici Tria g moll byla předčasná smrt Smetanovy dcery Bedřišky; skladatel se zřejmě chtěl prací alespoň částečně vymanit ze své bolesti.

Přes tyto okolnosti je ale trio po hudební stránce krásné, zní lahodně a u posluchače navozuje hluboký dojem. Po dvou lyrických větách jako když se ve třetí probudí život - jako by se skladatel rozhodl nezůstávat v trvalé depresi: chce oželet ztracenou bytost a pokračovat dál v životě a díle.

Skladba se však po svém prvním provedení v Konviktu 3. prosince 1855 přes svou vřelost a technickou dokonalost nedočkala u tehdejší pražské kritiky vlídného přijetí. Když ale dílo po roce slyšel Liszt, byl nadšen. Dodnes je Trio g moll velmi oblíbené u hráčů i u posluchačů nejen jako mistrovské dílo, ale také jako pomník lidské bolesti, hrdinsky překonané.

---