Cyklus klavírních skladeb Sny (Rêves) psal Smetana v roce 1875 pro své šlechtické žačky, které ho v 70. letech navštěvovaly v jeho těžké samotě v Jabkenicích. Jednotlivé části cyklu nazval francouzsky jako výraz úcty k původu a výchově těchto svých žákyň:

1. Zašlé štěstí (Le Bonheur éteint) /Karle Thunové-Hohensteinové/
2. Útěcha (La Consolation) /Leopoldině Ledebourové/
3. V Čechách (En Bohême) /Selině Nosticové/
4. V salóně (Au Salon) /Willi Lerchenfeldové/
5. Před hradem (Près du Château) /Jeanně Nosticové/
6. Slavnost českých venkovanů (La Fête des Paysans Bohémiens) /Josefině Arcové-Zinnebergové/

Přestože Smetana komponoval Sny až v 70. letech, stylem kompozice jako by se vrátil do mladších let. Podřídil se zde Lisztovu způsobu práce – proto v tomto cyklu najdeme jemnost a půvab, delikátní melodie, perlivé leggierissimy v pianissimové dynamice, občas bouřlivé akordy apod.
Smetana se zde dostal ke klavírní kompozici po mnohaleté přestávce, na této pauze však není znát žádný pokles technické bravury.

---